Rozpočty na příští rok se ve většině firem zavírají mezi polovinou listopadu a začátkem prosince. Kdo si řekne o vyšší plat v lednu, slyší, že peníze už jsou rozdělené, a čeká se další rok. Tady je postup, jak schůzku připravit, co na ní říct a co dělat, když zazní ne.
Proč právě teď a ne v lednu
Přidání se neřeší v den, kdy si o něj řeknete, ale v týdnech, kdy se plánuje rozpočet oddělení. Ve velkých firmách to bývá listopad, v menších nejpozději začátek prosince, a jakmile je tabulka odevzdaná, má šéf svázané ruce i při nejlepší vůli. Když přijdete v lednu, nejste drzá, jen pozdě.
Druhý důvod je psychologický. Na konci roku si nadřízení stejně sepisují, kdo co odvedl, protože to po nich chce jejich vlastní šéf. Pokud jim ten seznam přinesete sama, ušetříte jim práci a zároveň rozhodnete o tom, co v něm bude. Cílem tedy není dostat přidáno zítra, ale od ledna, a mít to dohodnuté dřív, než se začne rozdávat.
Sepište, co jste letos udělala
Otevřete si kalendář a projděte ho měsíc po měsíci od ledna. Zapisujte jen věci, které jdou pojmenovat jedním řádkem a nejlépe i jedním číslem: projekt, který jste dotáhla, zákazník, kterého jste udržela, proces, po kterém kolegové tráví na něčem o hodinu týdně méně. Vynechte „byla jsem spolehlivá“ a „hodně jsem toho stihla“, to se za peníze neprodává.
Pak každý bod přepište z pohledu šéfa: co z toho měla firma, ne co jste při tom zažila vy. Ze sedmi bodů vyberte tři nejsilnější, ty si zapamatujte, zbytek nechte na papíře jako zálohu. A připište jednu věc, kterou chcete dělat příští rok navíc. Přidání se dává snadněji tomu, kdo mluví o budoucnosti, než tomu, kdo vystavuje účet za minulost.
Zjistěte, kolik se platí jinde
Bez čísla jde o prosbu, s číslem o jednání. Projděte si inzeráty na vaši pozici ve vašem městě, dnes už většina uvádí rozpětí, a zapište si, kde v něm leží váš plat. Pokud vám letos psali náboráři, odpovězte jim jednou větou s dotazem na mzdové rozpětí; nic vás to nestojí a je to nejrychlejší průzkum trhu, jaký existuje.
Z toho, co zjistíte, si určete jednu konkrétní částku, kterou řeknete nahlas. Říkejte ji jako hrubou měsíční mzdu, ne jako procenta, protože procenta se v hlavě špatně počítají a snadno se smlouvá o půlku dolů. A nikdy ji neopírejte o to, že vám zdražili nájem. Vaše životní náklady firma nezajímají, hodnota vaší práce ano.
Domluvte si schůzku předem
Nechytejte šéfa u kávovaru ani na konci jiné porady. Napište mu a požádejte o dvacet minut v příštím týdnu s tím, že chcete probrat svou roli a ohodnocení na příští rok. Tím mu dáte čas se připravit a zjistit, kolik má v rozpočtu prostoru, což je přesně to, co potřebujete, aby mohl říct ano.
Vyberte den, kdy nehoří žádný projekt, a hodinu dopoledne, ne pátek v půl páté. Pokud máte v prosinci plánované roční hodnocení, požádejte o schůzku ještě před ním. Hodnocení bývá místo, kde se vám oznamuje, co už bylo rozhodnuto, ne kde se rozhoduje.
Oblečte se jako na pohovor
Zní to povrchně, ale funguje to na obě strany. Šéf vidí, že jste schůzku brala vážně, a vy se v saku a lodičkách chováte jinak než v mikině, i kdybyste si to nepřipouštěla. Nemusí to být kostým, stačí sako přes jednobarevnou halenku a boty, ve kterých se dá sedět vzpřímeně.
Dvě věci na den schůzky: nic nového, co jste ještě neměla na sobě, a nic, co by vás nutilo si v průběhu rozhovoru upravovat ramínko nebo tahat za lem. Poslední, co chcete, je přemýšlet nad sukní ve chvíli, kdy máte říkat číslo.
Vybrali jsme pro vás
Na schůzce mluvte první a krátce
Začněte vy, ne šéf, a začněte tím, co jste letos odvedla: tři body, každý jednou větou. Pak řekněte, co chcete dělat příští rok, a teprve potom částku, a to jako konstatování, ne jako otázku. „Chtěla bych, aby můj plat od ledna byl … hrubého, odpovídá to tomu, co dnes dělám a co se na trhu za tuhle práci platí.“ Celé to má trvat dvě minuty.
A pak mlčte. Ticho po vyslovené částce je nejtěžší část celého rozhovoru a většina lidí ho zaplní tím, že z čísla slevuje dřív, než druhá strana vůbec stihla odpovědět. Nechte šéfa mluvit prvního. Neomlouvejte se, nevysvětlujte podruhé a neříkejte „já vím, že je to hodně“. Pokud to tak cítíte, řekla jste špatné číslo.
Co dělat, když zazní ne
Ne jen málokdy znamená nikdy, většinou znamená ne v tomhle rozpočtu nebo ne v téhle výši. Zeptejte se proto rovnou na dvě věci: co by se muselo stát, aby odpověď byla ano, a kdy se k tomu vrátíte. Konkrétní datum, ne „někdy na jaře“. Pak si ještě ten den napište krátký e-mail, ve kterém poděkujete za schůzku a shrnete, na čem jste se dohodli. Dohoda, která není napsaná, se do března ztratí.
Když peníze opravdu nejsou, jednejte o tom, co peníze nestojí: den dovolené navíc, pevný den z domova, kurz, který chcete, nebo změna názvu pozice, která vám za rok zvedne cenu na trhu. A pokud odpověď zní ne bez důvodu, bez data a bez náhrady, dostala jste cennou informaci také. Jen jinou, než jste čekala, a ta patří do příštího roku stejně jako ten seznam, který už máte sepsaný.
